Zavřená recepce a zimní prázdniny v Mánesu jakoby předznamenaly další události. Čtyři absence na prvních pěti místech soupisky také nevěstily nic dobrého, ale skutečnost ještě předčila obavy, přestože mezery v sestavě soupeřů byly obdobné.

Nejdříve skončila partie na 4. šachovnici, kde Jahodka mířil k remis tak cílevědomě, že nezbylo než dát mu zapravdu. Hůře to vypadalo na sousedních šachovnicích, kde Áda Pospíšil nenacházel dobré obrany proti útokům na svého krále a Venca Klíma obětoval kvalitu proti hrozbě ztráty pěšce a rozbití pěšcové struktury. Áda nevydržel a odmítl si vybírat mezi alternativami dostat mat nebo ztratit dámu. Nehody pokračovaly. Míra Veselovský přehlédl elementární ztrátu figury, aby pak ještě dlouho pokračoval ve ztraceném boji. Trochu radosti přineslo vítězství staršího Kodeta, který pronikl věžemi do tábora soupeře. Vzhledem ke špatným vyhlídkám ve zbývajících partiích se nedalo nic namítat proti remis na 1. šachovnici. Dobře rozehranou partii pokazil Jirka Lusk, když ztratil pěšce a podlehl stupňovanému tlaku kolem pěšce na 7.řadě. Na závěr vzdal Venca Klíma marné úsilí o záchranu partie. Doufejme, že podobný černý den se v příštím roce nebude opakovat.